Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Prohlížení > Lokalizace > Lokality v okresu: > Březová n. Svitavou - Dlouhá

Lokalizace

Březová n. Svitavou - Dlouhá

Všeobecná charakteristika

Kraj: Pardubický kraj
Okres(y): Svitavy
Katastrální území: Česká Dlouhá
Mapové listy: 2412, 24122
Geologická správní oblast: Česká křídová pánev - východočeská a západomoravská křída; chrudimská křída; králický příkop; polická pánev
Lokalizace: cca 600 m zsz. od obce Dlouhá, cca 2 km sz. od Březové n. Svitavou, cca 15 km sz. od Letovic
Přístup k lokalitě: - vstup na zvláštní povolení (vojenský prostor, lom, soukromý pozemek)
Charakteristika objektu: jímací území v údolní nivě v prostoru bývalé obce Muzlov
ID : 2325

Geologie

Geologická charakteristika: (obr. 5-2). Je zde využito příznivých hydrogeologických podmínek v ose geologicnejvydatnější jímací území v české křídové pánvi ? I. a II. březovský vodovod ké struktury ? ústecké synklinály, která je vyplněna střídáním křídových hornin různého litologického charakteru majících střídavě vlastnosti kolektorů a izolátorů. Z hydrogeologického hlediska jde o vícekolektorový zvodněný pánevní systém, kde úlohu hlavního izolátoru hrají březovské slíny. Přirozeným odvodněním kolektorů v jejím podloží (glaukonitické pískovce bělohorského souvrství ? kolektor B) i nadloží (pískovce a opuky jizerského souvrství ? kolektor C) byly četné, dnes vodárensky podchycené prameny přelivného typu v erozním údolí Svitavy mezi Hradcem n. Svitavou a Březovou n. Svitavou. Pramenné vývěry a hydrodynamický režim tohoto systému je podmíněn příčným zlomem probíhajícím mezi vrty HV-V a 72 v nivě Svitavy a pokračujícím sv. směrem v erozní rýze v levém údolním svahu (Frejková 1960). S přípravnými pracemi pro stavbu I. březovského vodovodu, jehož jímací objekty leží necelý kilometr za z. okrajem mapového listu 24-122 Brněnec, se započalo již v roce 1896, stavba jímacího zařízení v místě původních přelivů Banínských pramenů na pravém břehu Svitavy probíhala v létech 1904?1906. Bylo vybudováno 14 jímacích studní do I. horizontu. Studna A leží v samostatném objektu, zatímco studna B a dalších dvanáct studní je umístěno ve společné štole dlouhé 300 m (obr. 8), z níž odbočují krátké příčné štoly k jednotlivým studnám vzdáleným od sebe 25 m. Studny jsou vrtané o průměru 650 a 635 mm do hloubek 17 až 21 m. Podzemní voda kolektoru C se jímá násoskou, jejíž sestupné rameno tvoří sběrný řad z litinových trub průměru 600 mm. Odvzdušňovací potrubí je vyvedeno do evakuační stanice situované mimo štolu násosky (obr. 5-3). Sběrný řad I. březovského vodovodu, který původně přecházel přímo do I. brněnského vodovodního přivaděče, vstupuje na území mapového listu 24-122 Brněnec za armaturním domkem č. 17 v údolní nivě Svitavy j. od silnice do Dlouhé a směřuje podél ní k vodojemu Březová, kde je od zprovoznění II. březovského vodovodu v armaturní komoře napojen na tento vodojem, což umožňuje regulaci odběru podzemní vody násoskovým řadem manipulací s přítokovým šoupětem. Původně odebírané množství podzemní vody 300 l.s-1 (limitované rozdílem hladin vody v koncovém vodojemu na Holých vrších v Brně-Lesné a v JÚ Březová) tak může být zvýšeno za příznivé hydrologické situace až o dalších 50 l.s-1, protože pro dopravu vody jímané I. březovským vodovodem lze po napojení vodojemu Březová využít volné přepravní kapacity II. brněnského vodovodního přivaděče. K napojení prvních objektů na násosku II. březovského vodovodu došlo až v r. 1963. V rámci II. březovského vodovodu byly vystrojeny 2 studny, 20 mělkých vrtů a 5 širokoprofilových vrtů ? HV-I až HV-V. Tyto objekty jsou spojeny násoskovým řadem, jehož část je obestavěna štolou, na níž jsou napojeny šachty nad jednotlivými jímacími studnami. Přirozeným důsledkem vysokého vodárenského odběru podzemních vod byl zánik původních pramenných vývěrů, které dotovaly průtok v řece Svitavě.
Regionální členění: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - křída Českého masivu - česká křídová pánev - orlicko-žďárský vývoj
Stratigrafie: mezozoikum - křída - svrchní křída - turon
Témata: hydrogeologie
Jevy: pramen
Původ geologických jevů (geneze): akvatická (činnost vody)
Hornina: pískovec
Geologický význam: regionálně-geologický význam (mapování)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS
Ochrana geologického fenoménu: C - je důvodem k registraci lokality v databázi ČGS
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: jímací území l. a II. březovského vodovodu
Střety zájmů: vodní zdroje
Popis střetů zájmů: Ochranná vodárenská pásma.
Stav lokality: dobrý
Popis stavu lokality: Udržovaná lokalita 12.11.2009;

Literatura

Čech Stanislav a kolektiv autorů, 2000: Vysvětlivky k základní geologické mapě ČR v měřítku 1 : 25 000 list 24122 Brněnec.- Český geologický ústav Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Čech Stanislav, 31.12.00
Aktualizoval(a): Plíšek Antonín 15.02.05, Čech Stanislav 12.11.09

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 2325 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-05-06]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/2325.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]